1.5.2013

Sokol Nové Strašecí - SK Slaný 6 : 3 ( 3 : 3 )

Sestava – Mareš(3) – Krampera(4), Knotek(2), Kejmar(4) - Beneš(5), Eichler(5), Hansl(3), Plevák(4), Sťěpánovský(3) – Nykl(3), Pustai(4)( 75´Richtr(4))

Hodnocení: (od nejlepší 10 po nejhorší 1)

Branky: 34´ Hansl, 38´ Pustai a 44´ Eicher(PK)

Páté jarní utkání (odložené první utkání) a největší problémy. Na srazu bylo 11 hráčů, z toho jeden zraněný, dva nedorazili a nejlepší střelec minulého utkání Ruda Moravec zůstal ve Slaném na turnaji. První neměl dopravu a druhý měl doma holku. Jak smutné. Pro oba jsme museli vyzvednou doma, přestože jsme hráli jiným směrem. Nechci nikomu sahat do svědomí, ale morálka po čarodějnicích byla žalostná. Tady se ukázalo, kdo má fotbal opravdu rád a kdo raději holduje alkoholu. Nastal čas na změnu. Už mne nebaví přemlouvat hráče. Jsou tady takoví, kteří i se sebezapřením a přes zákaz od rodičů přijdou na utkání a pak jsou tu tací, kteří nemají ani tréninkovou morálku a nakonec nechají mužstvo na holičkách. Skloubit takto rozdílné přístupy nejde. Potřebovali bychom alespoň 18 hráčů, aby se oddělili ti, kteří to myslí vážně a ti, kteří to berou jako úlet z domu. Na hráče není tlak a jsou si vědomi, že hrát budou vždy, i když hrají na půl plynu. To, že se prohraje s lepším týmem mne nemrzí tak jako když se porazíme sami. Nakonec nás bylo 13 s tím, že na utkání s námi odjel zraněný Steinbrecher a do utkání nezasáhl.

První poločas začal stejně, jako doma se Spartou. Než jsme se nadáli, bylo to ve 24 minutě 3:0 pro domácí. U všech tří branek nefungovalo nic. Obrana vytvářela chyby, záloha se hledala a útok byl bezzubý. Nikdo na hřišti nehrál alespoň svůj standart. Důvodem byl fakt, že jsme díky zajížďce přijeli pozdě, rozcvička byla jako po velkém flámu a výsledek se brzy projevil. Ale to není omluva. Hra se nelepšila. Ve 28 minutě se poprvé rozběhl Filip Hansl a skóroval – 3:1. Ve 33 minutě se taktéž poprvé rozběhl Nykl, našel Simona Pustaie a světe div se, ten se prosadil střelou k tyči – 3:2. V této době bylo na hřišti pouze jedno mužstvo a to naše. Michal Nykl se rozběhl podruhé a soupeři nezbylo nic jiného, než v pokutovém území faulovat a ve 44 minutě nařízený pokutový kop Tomáš Eichler proměnil – 3:3. Na tu bídu skvělý závěr. Stačilo nám hrát 15 minut a soupeř byl na kolenou. Škoda velké šance v úvodu Nykla a utkání se odvíjelo jinak. Přesto jsme v závěru ukázali, že fotbal hrát umíme, ale musí se nám chtít.

To co jsme předvedli v druhém poločase, bylo jako by z našich hráčů vyprchal všechen život. Na hřišti nebyl nikdo, kdo by řídil hru, brankář Mareš si vzal odpočinek, kapitán Krampera měl práci sám se sebou, stoper Knotek byl naštvaný, že musel hrát místo randění, Kejmar chtěl opět všechno vytvořit sám, Eichler se trápil se zpracováním, Hansl se dostával z kocoviny, Pustai se radoval zbytek utkání z branky, kterou vsítil, Nykl se šetřil na odpoledne s přítelkyní a zbytek čekal jak to celé dopadne. Výsledek je trapná hra a tři branky v naší síti. Byli jsme jako banda trampů na výletě, kde ta banda trampů na rozdíl od nás táhne za jeden provaz. Hanzl s Nyklem si celou půli vyměňovali názory, kdo co měl udělat, ale žádný z nich nic pro mužstvo neudělal, první ani nepopoběhl, druhý nepůjčil míč ani soupeři, ale ani nám. Tak se fotbal nehraje. Kdyby byla plná lavička, šlo by pět nejhorších hráčů dolů, a měli by problém se do základní sestavy vrátit. Ale o co jde, zakopat si, unavit se a hurá na oběd. To bohužel nestačí. Výkony jsou žalostné. Změna bude následovat příště. Nezbývá než zapracovat na fyzičce a oslovit hráče v okolí Slaného a požádat je zda si nechtějí zahrát za SK. Objedu několik hřišť a nějaké nazdárky snad seženu. Pokud nás na tréninku a v utkání nebude 16 nemá cenu trénovat a hrát. Je to mrhání mého času. Okrádám rodinu o čas, který strávím s lidmi, kteří o to nestojí a proto si to ani nezaslouží. Dávám Vám poslední šanci mne přesvědčit, že fotbal máte rádi.

Trenér dorostu

Dr. Vladislav Liszok