27.4.2013
SK Slaný - Sparta Kladno 8
: 3 ( 3 : 2 )
Sestava – Mareš(5) –
Krampera(6), Knotek(6), Eichler(6)
Hodnocení: (od nejlepší 10 po
nejhorší 1)
Branky: 22´, 24´,63´a 72´
Moravec, 40´ a 70´Nykl, 68´
Kratochvíl, 74´Hansl
Čtvrté jarní utkání a druhé doma. Měli
jsme co napravovat. Pohovory s hráči a nový náboj ze starších žáků pomohl.
Po domluvě s trenéry st. žáků nám nechali k dispozici Rudu Moravce (Rudu
z Ostravy), přestože hráli souběžně v Novém Strašecí. Správné gesto a
mne nezbývalo než Rudu postavil od začátku. Jaké milé překvapení na mne čekalo,
ale nejprve se vrátíme na začátek. Přišli nás povzbudit všichni marodi,
přestože jim pohyb dělá problémy a musí si pomáhat holemi, hlavně David
Zábranský. Děkujeme. Hráli jsme pro ně. Sestava doznala nějaké změny. Všichni
v kabině si uvědomují, že zdravá konkurence jim může pomoci. Na lavičce
tentokráte skončili Steinbrecher, Richter a Pustai.
Obranná trojice hrála v novém složení a kromě dvou hrubek se ničeho
vážnějšího nedopustili. Dobře hráli všichni tři a pevně věřím, že Eichler našel
ztracené sebevědomí, Krampera chuť a Knotek rozum a
začne chodit na tréninky. Utkání začalo dobrým pohybem obou mužstev a po
třiceti sekundách míčem v naší síti. To když centr z půlky našel volného
hráče na naší levé straně, kde „operoval“ Eichler, a ten se i přes marnou snahu
našeho brankáře trefil – 0:1. Naše mužstvo se z toho otřepalo a snažilo se
hrát svou kombinační hru. Ta ale narazila na pevnou obrannou zeď. Co se
nepodařilo nám se podařilo soupeři, opět centr na naší levou stranu, výběh
brankáře a branka v naší síti, v 18 minutě stav 0:2. Vypadalo to
s námi špatně. Soupeř potrestal dvě hrubky a my se prali sami se sebou. Soupeř,
ale ani my jsme nevěděli, že nastala velká chvíle Rudy Moravce. Ve 22 minutě se
po kombinaci ocitl na velkém vápně a přesnou střelou nedal brankáři šanci –
1:2. Tlačili jsme a hosté dělali chyby. Jednu takovou jsme potrestali ve 24
minutě, kdy na dobře kopnutý centr Krampery si u tyče
počkal Ruda a do prázdné branky posunul míč – 2:2. Už bylo veseleji. Velkou
šanci si vypracoval agilní Eichler, ale na brankáře hostí nevyzrál. To byl ten
„starý“ Cais, jakého ho všichni známe. Co se
nepodařilo Eichlerovi se v zápětí podařilo Michalu Nyklovi. Jeho hlad po
brance, důraz a technika předčila všechny soupeřovy hráče, když si ve 40 minutě
naběhl na kolmici a nedal nikomu šanci – 3:2. To byl obrat! Konec poločasu jsme
v pohodě dohráli. A to nás čekalo dalších 45 minut.
Do
druhého poločasu jsme vstoupili s odhodláním neprohrát tak dobře rozehrané
utkání. Stejná sestava, stejný elán a stejná kombinační hra nás provázela
druhým poločasem. Byl to boj o střed hřiště, který jsme jasně vyhráli. Důvody
byly dva. První byla perfektní hra „mozku mužstva“ Filipa Hansla,
který hrál přesně to co se po něm chtělo, zpracování těžkého míče a posunutí na
nabíhajícího útočníka, kterým byl i Michal Nykla a hlavně Ruda z Ostravy.
Oba toho naběhali milióny kilometrů. Žádný míč pro ně nebyl ztracený a uměli
podržet míč. Tak si představuji hru útočníků. A druhým důvodem byla bezchybná
hra Kratochvíla, který zastavoval čistě všechny nájezdy soupeřů. Hra klapala
jak švýcarské hodinky. Výsledek snažení nedal na sebe dlouho čekat. V 63
minutě se potřetí prosadil Ruda Moravec, který svým důrazem přiváděl soupeře
k šílenství a jedno takové potkalo brankáře hostí, když si nevěděl rady a
nastřelil Rudu do prsou a ten pohodlně dokráčel do
branky i s míčem na prsou – 4:2. Ale aby to nebylo tak jednoznačné, po
rohu soupeře se i on mohl radovat z branky. Všichni naši hráči včetně
zkoprnělého brankáře hleděli na srážející se hosty jak donášejí míč do branky
nějakou části těla. Škoda. Ale to bylo to poslední co jsme soupeři ze Sparty
dovolili. Byli neškodní, nedůrazní a přenechali nám iniciativu. Po zahrání
zkráceného rohu Filipa Hansla se nejlépe zorientoval
Trenér dorostu
Dr. Vladislav Liszok