2.9.2012

Sokol Roztoky - SK Slaný  4 : 2 ( 3 : 0 )

 

Sestava – Mareš(6) – Steinbrecher(4), Krampera(5), Kotek(3)(75´Pustai(4)), Adamus(4)(65´Eichler(4))  - Plevák(5), Kratochvíl(4), Beneš(3)(80´Hansl(4), Flégl(5) – Zábranský(5)(70´Štěpánovský(4)), Holý(3)(60´Jelínek(4)))

 

Hodnocení: (od nejlepší 10 po nejhorší 1)

Branky: 49´ Zábranský, 65´ Zábranský

 

      Druhé utkání bylo jiné než to předchozí a jiné než ta v loňském roce. Na srazu bylo, věřte nebo ne, 17 hráčů a to se ještě bez omluvy nedostavil Nykl. To však bylo jediné pozitivum na této neděli. Za prvé oznámil kapitán, stoper a dříč Kejmar, že nemůže hrát z důvodů natažení stehenního svalu. Říká se, že jeden hráč mužstvo nedělá, ale samotný průběh utkání jasně ukázal, že bez něho hra nemá hlavu ani patu. O tom dále. Druhá, o to zvlášť horší situace, že do ni byli zapleteni starší hráči, kteří mají tvořit jádro kolektivu, byla únava. Čtveřice si udělala mejdan do ranních hodin tak vehementně,  že někteří nebyli ráno schopni hrát. Trio starších Hansl, Eichler, Krampera a mlaďoch Knotek. O ostatních nevím.

Za těchto podmínek jsme tvořili novou sestavu. Bylo tam hodně změn. Také obraz hry tomu nasvědčoval. To, že to mnohdy skřípalo, bylo pochopitelné, ale nepochopitelné v očích diváků byla skutečnost, že někteří po 10 minutách byli na vystřídání z důvodů vyčerpanosti. Já jsem však věděl v čem tkví tato skutečnost. Z 22 tréninkových jednotek odtrénovali Knotek 3, Štěpánovský 5, Zábranský 6, Holý 8 a Beneš 9. To je opravdu málo. To by nestačilo ani na pralesní ligu. V prvních minutách nás soupeř přitlačil na vlastní polovinu a my jsme nebyli schopni si přihrát dvě po sobě jdoucí přihrávky. Nehrající Kejmar poskakoval na čáře jako šotek, volal na hráče, povzbuzoval je jako správný kapitán, ale nebylo to nic platné.  Chyba za chybou, hlavně na naší levé straně přispěly k prvnímu gólu v naší síti již v 10 minutě 1:0, v 16 minutě 2:0 a po chybě brankáře Mareše, která však byla jeho jedinou, jinak mužstvo podržel, zvýšil soupeř v 30 minutě na 3:0. Všichni jsme si přáli, aby byl poločas, abychom ještě neinkasovali. Vlastními chybami, kdy celé mužstvo hrálo pod své možnosti, jsme nabízeli soupeři tutovky. Na druhé straně jsme také mohli překvapit. Za stavu 1:0 měl obrovskou šanci Zábranský, který však prázdnou branku z 25 m netrefil a orazítkoval pouze břevno. Za další dvě minuty běžel sám na brankáře, a ani to nedotáhl do kýženého konce. Z protiútoku soupeř trestal a zvyšoval na 2:0. Velká škoda. Zábranský nehrál špatně, ale útočník je tam od toho, aby proměňoval velké šance. Vše si vynahradil v druhé půli.

V kabině bylo jak po výprasku, někteří žadonili o vystřídání, ale já jsem byl neoblomný. Tak mladí a tak líní. Do druhé půlky jsme nastoupili s odhodláním se o výsledek poprat. To se nám povedlo hned ve 49 minutě, kdy po hrubé chybě obránce skóroval nejlepší hráč v poli David Zábranský – 3:1. Od této chvíle to bylo o něco málo lepší. Kratochvíl, který je posilou ze Zvoleněvse, se po zranění dává do kupy a tomu odpovídal první poločas. Ve druhém ukázal něco málo ze svého umění. Je velkou škodou, že se k němu nepřidal Beneš, ale na jeho nízký věk, vždyť přišel ze starších žáků, má budoucnost ještě před sebou. V tom největším tlaku nás zrazil do kolen Petr Adamu, který ve vápně zazmatkoval a vyrobil zbytečnou penaltu. Tu soupeř v 58  minutě proměnil – 4:1. Velká škoda. Přesto jsme pokračovali v kombinaci, která se zlepšovala. Soupeř fyzicky odpadl a my jsme mohli korigovat. To se povedlo opět Davidu Zábranskému, který v 65 minutě kopl trestný kop z 25 m tak šikovně, že si ho brankář vrazil sám do branky – 4:2. Pak už hra plynula tak rychle, že byl konec bez větších šancí. Škoda prvního poločasu. Ve hře jsou vidět náznaky dobré hry, ale chce to čas, ale hlavně chuť ze strany hráčů. Uvidíme.

Trenér dorostu

Dr. Vladislav Liszok