4.11.2012

SK Slaný – Tatran Rakovník 3 : 2 ( 2 : 2 )

Sestava – Mareš(5) – Steibrecher(8), Nykl(8), Eichler(8), Knotek(7), – Beneš(6)(55´Dvořák(6)), Hansl(6), Kratochvíl(6)(70´Pustai(6)), Flégl(5)(46´Krampera(6) 79´Štěpánovský(6) ) – Zábranský(8), Plevák(8)

Hodnocení: (od nejlepší 10 po nejhorší 1)

Branky: 11´ Plevák, 21´a 51´ Zábranský

Jedenácté utkání a jedenáctá sestava. Do utkání nenastoupil Kejmar, který si odnesl ze soustředění se školou teploty a lehké zranění znemožnilo Kramperovi nastoupit od úvodního hvizdu. Těžký terén a přeháňky přivítaly na našem hřišti třetí tým tabulky, který jde na postup. Od toho se odvíjela sestava s defenzivní taktikou a rychlým přechodem do útoku. Našim největším cílem bylo zastavit nebo otupit útočnou vozbu hostí, kteří mají velice rychlé a důrazné útočníky. Trochu mne mrzela předzápasová rozcvička, která byla oproti našim zvyklostem a povinnostem laxní a nebojím se říct odflinknutá. Jaký to byl rozdíl v porovnání se soupeřem! Ještě štěstí, že jsme vše napravil a začátek utkání nám neutekl, jak je našim zvykem.

To se odrazilo hned od prvních minut, kdy jsme soupeře přehrávali a soupeř musel často sahat k tvrdé hře, kterou rozhodčí pouštěl. V 11 minutě prošel obranou jako nůž máslem Honza Plevák a naservíroval tutovku Davidovi Zábranskému, který měl velkou smůlu a brankáře nepřekonal, ale k odraženému míči se opět dostal důrazný Plevák a svou šanci nepromarnil a míč uklidil za záda brankáře hostí – 1:0. Krásný začátek utkání. Stejně jsme pokračovali v dalších minutách, tak jako brutálně pokračoval hostující tým ve faulování. K překvapení všech se naši borci nezalekli a tvrdostí v osobních soubojích se hostům vyrovnali, ba dokonce měli mnohdy navrch. To je velká změna. Hrajeme technický fotbal, ale nebojíme se jít do tvrdých soubojů a ještě je vyhráváme. Hrubkou na půlicí čáře jsme nabídli šanci hostům, kteří překonali nejistého brankáře Mareše, ale náš dobře hrající předstoper Tomáš Eichler udělal drobnou chybu a bylo srovnáno – 1:1. Škoda. Vše jsme napravili o pět minut později. Soupeř nás přitlačil a my jsme měli velký problém udržet míč na našich kopačkách. Přesto jsme ve 28 minutě zapresovali na půlce soupeře tak důrazně, že se k míči dostal David Zábranský a krásným blafákem nedal soupeřově brankáři ani tu nejmenší šanci – 2:1. Hra se odvíjela převážně kolem půlky, kdy souboj střídal souboj a proto museli hosté počítat zraněné hráče. Známá pravda hovoří jasně s čím se zachází s tím se taky schází. My jsme nezačali hrát od podlahy. Ale nenecháme se pokopat jako před 14 dny. Oleje do ohně přilil dobře hrající Michal Nykl, který přejel útočníka hostí. Z následné standartky soupeř vyrovnal po chybě našeho brankáře, který centrovaný míč podběhl a soupeř zavěsil. Stav 2:2 se již do konce půlky nezměnil.

Místo zraněného a nevýrazného Jardy Flégla nastoupil David Krampera, Ale ani on nevydržel do konce utkání. Zranění kolene ho zastavilo v 80 minutě. Svoje si však odvedl. Úvod druhého poločasu patřil opět nám. Kombinovali jsme, vytvářeli jsme si přečíslení a v 51 minutě rozhodli utkání. Po rychlé kombinaci od vlastní branky na dva doteky se do rychlého brejku řítil David Zábranský a opět se nemýlil – 3:2. Krásný fotbalový moment. Za tohoto stavu soupeři nezbývalo než hru otevřít a hrát vabank. To se mu dařilo. Přes unavenou střední zálohu, kdy Filip Hansl hraje ještě futsal a Lukáš Kratochvíl byl po zranění, se soupeř tlačil do šancí. Díky pozorné obraně dirigované Michalem Nyklem jsme vše zvládli. Pochvalu určitě zaslouží oba krajní obránci, kteří ještě nedávno hráli za starší žáky a dneska patří k oporám mužstva. Kde se může o svou postavu opřít Richard Knotek, to musí svou píli a důrazem odbojovat Jakub Steinbrecher. Jen tak dále. Velkou oporu má mužstvo v Davidu Zábranském, který umí dávat branky, ale taky zabojovat a je příkladem pro všechny ve všech oblastech života. Velice příjemně překvapuje Honza Plevák, který svým důrazem a houževnatostí patří k nejlepším na hřišti. Velkou změnu lze pozorovat u Adama Beneše, který se pomalu, ale jistě přizpůsobuje dorosteneckému fotbalu. Co mu stačilo u žáků, to mu tady nestačí a musí přidat. Ale on to zvládá. Nesmíme zapomenout na silnou lavičku. Ta je kolikrát rozhodující moment ve hře. Ve druhém poločase jsme vystřídali čtyři hráče a hra se zlepšila. Tak to má být. Zbytek utkání jsme zvládli a ještě jsme měli čtyři vyložené šance. Michal Dvořák spálil asi tu největší. Nevadí, příště se povede. Není důležité vyhrát, ale zvítězit!!! Kdo zná moji filozofii, ví že nehraji na vítězství, ale na kombinační útočnou kolektivní a celoplošnou hru, ale když vítězství pomáhá hráčům k lepším výkonům, vítězství skousnu. Co se dá dělat.

Trenér dorostu

Dr. Vladislav Liszok