11.11.2012

SK Slaný – Hředle 8 : 1 ( 6 : 0 )

Sestava – Mareš(7) – Steibrecher(9), Nykl(8), Eichler(8), Knotek(8)(70´Jelínek(6)), – Beneš(8), Hansl(5)(70´Štěpánovský(6)), Kratochvíl(8), Dvořák(6) – Zábranský(10) (60´Pustai(7)), Plevák(8)

Hodnocení: (od nejlepší 10 po nejhorší 1)

Branky: 5´, 29´, 36´a 45´ Zábranský, 16´ Plevák, 40´ Dvořák, 77´a 89´Nykl

Dvanácté a zároveň poslední domácí utkání v podzimní části sezóny a poprvé jedna změna v sestavě. Pro zranění nemohl nastoupit Jarda Flégl. Na marodce zůstali dva stabilní hráči základu, Martin Kejmar a David Krampera. Oba předešlí kapitáni. Doufám, že kapitánská páska není zakletá. Staronovým kapitánem je nyní nejmladší z dorostu Jakub Steibrecher. Jeho výkony jdou s páskou nahoru. Hráli jsme s posledním a nic jsme nechtěli nechat náhodě. Už v rozcvičení obou mužstev bylo patrné kdo jsi jde zahrát fotbal a kdo jsi jde jen zaběhat. Soupeř byl jako parta školáků, kteří se sešli na fotbálku. Po důkladném a zodpovědném rozvičení jsme na soupeře vlétli od první minuty. Na hráčích byla znát chuť, důraz a taktická příprava. Každý hráč věděl kde má hrát, co po něm chci a co od něho očekávám. Nejvíc změn bylo vidět ve hře Adama Beneše, který byl u prvních tří branek. Ostatní, včetně brankáře hráli zodpověďně dopředu i dozadu, všichni byli v pohybu a to dělalo soupeři velké problémy. Největším problémem byl pohyb a samotná hra Davida Zábranského, který se přišel s námi rozběhat na odpolední zápas s áčkem mužů. Jeho rychlost a důraz platila po celém hřišti. Bylo vidět jak ho to baví. Taky první zářez na sebe nedal dlouho čekat, po krásném pasu Hansla na Beneše, druhý jmenovaný nabídl Davidu Zábranskému už v 5 minutě tutovku a ten se nemýlil – 1:0. Soupeř se nemohl ani nadechnou, kombinace na dva dotyky dělala z nich diváky a co ještě zvyšuje kredit naší hry, že nestačili naše hráče zastavovat ani za cenu faulu. Tak rychlý byl náš fotbal. To jsme předvedli v 16 minutě, kdy kombinace Kratochvíla, Beněše a skórujícího Honzy Pleváka byla jak ze středeční ligy mistrů – 2:0. Krásná branka. Útok střídal útok, obrana dirigována Nyklem hrála perfektně, krajní záložníci jezdili po stranách a střed hřiště jsme měli pronajatý pouze my. Druhou branku v zápase vsítil ve 29 minutě opět David Zábranský, když Eichler z vlastní poloviny poslal míč krásnou uličkou na nabíhajícího Adama Beneše a ten opět předložil tutovku – 3:0. Za dalších sedm minut si připsal další, v pořadí třetí zářez, David Zábranský, když prošel šesti protihráči a v závěru potupil i brankáře. Pěkná individuální akce – 4:0. Do hry se opět dostávali krajní záložníci, kteří si nabíhali na přesné pasy, ale nemohli jsme trefit branku. To se nakonec povedlo ve 40 minutě Michalu Dvořákovi, který se konečně prosadil. Výkop Romana Mareše si na půlce zpracoval jmenovaný a sólem přes půl hřiště nadal brankáři hostí šanci – 5:0. Poslední, v pořadí čtvrtou branku, vsítil po stejně provedené akci David Zábranský, když přihrávající byl Jakub Steinbrecher – 6:0. To byl poločas snů. Všichni hráči si za předvedenou hru zasloužili nejvyšší ocenění, ale čekal nás ještě jeden poločas. A za tohoto stavu to nebývá po přestávce tak růžové.

Očekávání se potvrdilo, fotbal bez pohybu, hra na sebe, bez obětavosti, bez důrazu a bez šťávy. Nepřesné přihrávky, dlouhé držení míče a neproměňování šancí nakonec pokazily dobrý dojem z první půle. Ale i to patří ke hře. Dá se to pochopit. Co mi však hlava nebere je skutečnost, že si nedovedeme užít euforie vítězství až do konec. Soupeř byl odevzdaný a vlastně neškodný. Na to všechno byli naši hráči připraveni, ale jsou to pouze dorostenci, kteří se to vše ještě naučí. Velké šance ke skórování měl opět Simon Pustai, pro kterého je soupeřova branka zakletá, Michal Dvořák a Honza Plevák. Větší klid v koncovce a chladnokrevnější zakončení jim však chybí. Všichni by se mohli učit u Michala Nykla, který byl u všech tří branek poločasu. Pěkně popořadě. Od první minuty druhého poločasu jsme začali hrát jako mistři světa a soupeři už vlastně o nic nešlo a z toho vznikl antifotbal. Spousta špatných rozehrávek v obraně, spousta míčů dozadu místo dopředu a nechuť Hansla byla prvotní příčina špatné hry, z které bolely oči. Vrcholem byla rozehrávka našeho brankáře Romana Mareše, kterou ještě soupeř nepotrestal, ale v zápětí špatná přihrávka Michala Nykla, který si chtěl zahrát a bylo to. Hráč hostí přelstil váhajícího brankáře a snížil na – 6:1. To bylo ze strany hostí vše, vlastně z naší strany. Potom jsme trošičku zvedli hlavy a výsledek jsme ještě zkorigovali. U obou branek byl společný jmenovatel a ten byl přesnost kombinace a pohyb hráčů. V 77 minutě utekl z půlky Michal Nykl a stylem obcházení kuželek dopravil míč až do branky, ještě štěstí že je tam síť, protože by pokračoval v driblingu až k Bille – 7:1. V 89 minutě si to ještě jednou zopakoval, to když po kombinaci naši hráči vyšachovali obranu a Michal Nykl s přehledem sobě vlastní zavěsil – 8:1. Celkově jsme s výkonem spokojený, i zhoršený druhý poločas lze jednoduše logicky vysvětlit, vždyť psychologickou přípravu mají ještě před sebou. Je to pochopitelné, i světová mužstva mají se snižující se motivaci během vítězného utkání problémy. Hlavně, že to kluky baví a mne samozřejmě taky.

Trenér dorostu

Dr. Vladislav Liszok