23.9.2012

SK Slaný – D. Beřkovice 3 : 0 ( 3 : 0 )

Sestava – Mareš(7) – Krampera(5), Nykl(5), Eichler(6), Knotek(6)(81´Jelínek(4)), - Beneš(4)(60´Steibrecher(5)), Hansl(5), Kratochvíl(6), Flégl(5)(70´Holý(5)) – Zábranský(6), Plevák(5)

Hodnocení: (od nejlepší 10 po nejhorší 1)

Branky: 9´, 10´ a 39´ Zábranský

Páté utkání v pořadí nese jméno utkání Davida Zábranského nebo ještě jinak, utkání dvou rozdílných poločasů. Změny v sestavě musely nastat. Devět branek v naší síti je dostatečným varováním. Chyběl dlouhodobě zraněný kapitán Kejmar a hráč, který se obětoval pro mužstvo a „leží v nemocnici s utrženou hlavou“, náš maskot Simon Pustai. Ostatní byli nažhaveni na utkání. Velkým handicapem soupeře byl pozdní příjezd a dobré rozcvičení našeho mužstva. Od první minuty jsme roztočili kolotoč přihrávek na takové obrátky, že se soupeři zatočila hlava a šance střídala šanci. Všichni, podotýkám, všichni hráči si bez větších komplikací plnili své taktické úkoly a míč šel z nohy na nohu. V 9 minutě se k překvapení všech postavil k přímému volnému kopu David Zábranský a krásnou střelou k zadní tyči otevřel skóre – 1:0. To ho nakoplo natolik, že neuběhla ani minuta a po založení kombinace od stopera Nykla putoval míč na jeden dotek až k Davidu Zábranském, který proměnil šanci a s přehledem zvyšoval na 2:0. To nám však nestačilo, kolotoč nabral nejvyšší obrátky a spousta hráčů soupeře to nevydrželo a muselo střídat, jak se jim točila hlava. Hráli všechny řady, i brankář Mareš zachytal. Byl to koncert. Obránci čistě odebírali balon soupeři, zakládali útoky. Záložníci tvořili hru, neztráceli míče a hráli na dva doteky, útočníci se nabízeli a proměňovali své šance. Všichni hráli dobře. Nejlépe však David Zábranský, který ve 39 minutě zužitkoval krásnou přihrávku od Hansla a hattrik byl na světě – 3:0. Do kabin se šlo velice příjemně. O přestávce jsme nabádali mužstvo, aby nepodcenilo soupeře, a aby hráli stejný fotbal.

Opak byl pravdou. Do druhé půle nastoupilo jiné mužstvo. Místo toho, aby soupeři nepůjčili míč a rychlými brankami popravili odevzdaného soupeře, začali jsme hrát jako mistři světa. Nepřesně, bez pohybu, daleko od soupeře, obrana vytvářela chybu za chybou, záloha spěchala dopředu a míče ztrácela, útočnici ve vyložených šancích zklamali. Obraz hry byl jako u předešlých utkáních. Ozývalo se, aby na hřiště přišlo to mužstvo, které hrálo první půli. Všichni na hřišti zklamali. Nebyl tam nikdo, kdo by neurovnané hře dal systém a myšlenku. Všichni od stopera po útočníka si chtěli zahrát fotbálek. Měli jsme štěstí, že soupeř a náš brankář byli proti otočení skóre. Tolik příležitosti co jsme jim nabídli, nám nikdo nedá. Doufám, že se všichni poučili a konečně pochopí, že kopaná je kolektivní hra s pravidly a systémem, který musí všichni dodržovat. Škoda druhé půle. Za první si všichni na hřišti zaslouží pochvalu. Hrát fotbal umí. Musí však chtít a hlavně všichni. Pochvalu zaslouží Knotek, který příjemně překvapil, až na závěr, kdy mu docházely síly.

Trenér dorostu

Dr. Vladislav Liszok